Železná Ruda vznikla v 16 stol., která se rozrostla ve velmi rušné horské město. Je nejvýznamější rekreační a lyžařské cenrum západní části Šumavy.
Obec:
Železná Ruda vznikla původně jako hutní osada při soutoku Řezné a Železného potoka počátkem 16.století. Tehdy tudy vedla obchodní stezka zvaná „Výšinná", směrem od Dunaje, údolím Řezné, přes dnešní Hofmanky, úbočím Pancíře a dále ke Klatovům. Historie hutní osady se začíná psát prakticky rokem 1569, kdy hrabě Jiří z Gutštejna postupuje hamr a důl na železnou rudu do pronájmu Konrádu Geislerovi a Melicharu Fiedlerovi z Pasova. O území, kde se nacházela železná ruda a další suroviny vznikaly později spory. Hranice Českého království a Bavorského království byla vyřešena smluvně až za vlády Marie Terezie v r. 1764. Hranice vyznačená o rok později je ctěna prakticky dodnes. Tzv. statek rudský několikrát změnil majitele a postupem doby v průběhu staletí se měnily i přírodní zdroje a podmínky. Tím se také změnila lidská činnost na tomto území. Utlumena byla těžba a zpracování železné rudy a naopak se rozvíjelo sklářství.
Tím začíná druhá etapa rozvoje Železnorudska, zahájená hrabětem Nothaftem roku 1676. V okolí se nacházel dostatek surovin pro sklářskou výrobu i dřeva a tak sklárny doznaly rozkvětu. Výrobky zdejších skláren putovaly do celého světa. Známé byly sklářské rody Abelů, Hafenbrädlů, Gerlů, a další. S koncem 19.stol. končí také rozmach a sláva zdejších skláren, s rozvojem průmyslu ve vnitrozemí přestává být výroba skla výhodnou. Šumava je v této době stále bohatá svými lesy a je postupně zpřístupňována jak novými cestami, tak železnicí. V létech 1874 – 77 byla do Železné Rudy směrem od Plzně vybudována železnice, procházející do Bavorska. Významná byla pro oba sousední státy nejen dopravou materiálu, surovin a výrobků, ale i dopravou lidí do těchto tehdy nepříliš známých končin.
Zprovozněním železnice nastává třetí období rozvoje regionu Železnorudska, období turistiky a rekreace, které je rozvíjeno do současnosti. Prvním, kdo správně vytušil turistické a rekreační možnosti tohoto území byl pan Prokop, který zde po dobu výstavby tunelu pod Špičákem působil jako kantýnský. Po skončení stavby zde zůstal a poskytoval pohostinské služby prvním turistickým zvědavcům z Plzně a Prahy, kteří sem začali železnicí přijíždět. Šumavu pomocí železnice poznávali i Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický, Eliška Krásnohorská a další. Město Železná Ruda je dnes správním celkem, zahrnujícím části Alžbětín, Debrník, Hojsova Stráž, Pancíř a Špičák Návštěvníkům Železnorudska již nejsou k dispozici jen ubytovací kapacity, ale celoroční i sezonní nabídky s aktivitami turistickými, sportovními, kulturními, vzdělávacími, apod. Hosté mohou využívat tenisová hřiště, tělocvičny, bowling, ricochet, bazény, paintball, bike-park a další.
Bohatství prožitků návštěvníků Železnorudska je ale hlavně v okolní přírodě. Černé a Čertovo jezero, jezero Laka, vodopád Bílá Strž, okolní vrcholy Špičák, Pancíř, Můstek, Polom, Velký Javor, lesní masívy, říčky a potoky - to vše je protkáno sítí tras pro turisty, kolaře, běžkaře. Sjezdové areály na Špičáku, Nad nádražím, Belveder, Samoty, Weissova louka, Alpalouka, Godlhof, Debrník jsou připraveny každou zimu na tisíce zájemců.
Muzeum Šumavy, Muzeum historických motocyklů, Expozice Český kráter, Expozice Historie lyžování na Železnorudsku, Muzeum pivovarnictví, Pivovar, Informační středisko NP Šumava i Infocentrum města jsou k dispozici všem v letní i zimní sezoně. Město Železná Ruda a Železnorudsko jako takové je dnes centrem letní i zimní turistiky, svojí polohou na rozhraní Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Šumava je rekreaci a turistice předurčené. Dominantou města je kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy, jehož dvě kopule vítají všechny přírodu a sport milující návštěvníky Železnorudska.
